Tento blog byl přenesen z Blog DataCite.
Výše uvedené bylo tématem Perzistentních identifikátorů pro otevřenou vědu v Japonsku (a Asii a Tichomoří) [angličtina/japonský], která se konala dne 12. prosince 2023 v Tokiu ve společném sídle s Mezinárodní symposium o datové vědě 2023 (DSWS-2023; více o tom viz níže). Tato osobní akce spojila místní, regionální a mezinárodní zainteresované strany, aby se dozvěděli o tom, co se děje v Japonsku a APAC (a mimo ně), aby se zvýšilo přijímání perzistentních identifikátorů (PID) a vytvořila síť, jak lépe propojit národní a globální výzkumnou infrastrukturu. Spolupořádal ji ORCID a DataCite spolu s jejich příslušnými vedoucími konsorcií v Japonsku Akademická eXchange for Information Environment and Strategy (AXIES) a Japonsko Link Center (JaLC; hostitelem je Japonská vědecká a technologická agentura (JST)).
Akci zahájilo dvoudílné představení ORCID, DataCite, JaLC a AXIES. Nahlédnutím do aktivit a iniciativ organizací v regionu APAC bylo vysvětleno, jak mohou výzkumné ústavy v Japonsku spolupracovat s ORCID a DataCite přímo nebo prostřednictvím našich národních vedoucích konsorcií. Důležité je, že JaLC má integrovaný s ORCID a s DataCite k propojení jejich služeb. JaLC také nastínil mapa výzkumu systém vyvíjený společností Národní institut informatiky která se pokouší propojit informace o japonských výzkumnících (jejich profil a úspěchy) prostřednictvím přidělení PID a dále synchronizovat publikační informace s ORCID Registry.
Odpoledne bylo věnováno dvěma komunitním sezením. První se zabývala iniciativami PID v Japonsku a APAC, které podporují principy otevřené vědy. Přednášející zdůraznili, co je potřeba k tomu, aby výstupy výzkumu byly FÉROVÉ a otevřené, a co je k tomu potřeba v Japonsku. Sezení začalo prezentací popisující současnou situaci PID v Japonsku. Následující dvě přednášky pak ukázaly, jak je přiřazení PID k výstupům fyzického výzkumu pozvedává v Open Science v APAC –Mezinárodní generická čísla vzorků pro vzorky materiálů a digitální identifikátory objektů (DOI) pro výzkumné nástroje. Nakonec byla poskytnuta aktualizace o vývoji Perzistentní identifikátor RAiD pro výzkumné projekty od Australian Research Data Commons.
Druhé sezení vedené komunitou začalo analýzou, kterou provedl Japonské konsorcium pro úložiště s otevřeným přístupem o současném stavu publikování výzkumných dat v Japonsku. Zasedání poté nastínilo tři skutečné příklady implementací PID zasazených do indických, japonských a slovinských výzkumných infrastruktur a podívalo se na praktické aspekty takových implementací: úspěchy a výzvy.
Akce byla zakončena otevřenou diskusí o tématech, která během dne vyvstala, ao možných dalších krocích. Tyto diskuse zdůraznily, že koordinovaná strategie PID v Japonsku a centrální centrum pro japonskou výzkumnou komunitu bude přínosem pro komunitu k identifikaci a propojení výzkumných pracovníků, výstupů výzkumu a organizací na národní i mezinárodní úrovni. I bez koherentní politiky shora dolů probíhají v APAC různé iniciativy a přijímání PID, pokud jde o úložiště na individuální/institucionální úrovni i celostátní platformy, což dokazuje rostoucí zájem a povědomí komunity. I když vývoj mapuje vedle použití japonského národního ID výzkumníka e-Rad se začíná zabývat některými z těchto problémů, stále existuje řada překážek, které musí výzkumníci překonat, aby mohli snadno otevřeně sdílet a propojovat své výzkumné výstupy a zároveň zajistit odpovídající atribuci a kredit.
Někdy bereme jako samozřejmost spoustu věcí, které se kolem nás jako výzkumných/akademických pracovníků dějí. Dozvěděl jsem se více o ORCID, DataCite a další organizace dnes než já celý život.
Zpětná vazba od účastníka akce
Všeobecně bylo dohodnuto, že příští generace výzkumníků v Japonsku budou hybnou silou vštěpování hodnot otevřené vědy. Hlavním závěrem účastníků bylo, že je zapotřebí následná schůzka s mladými japonskými výzkumníky, aby plně porozuměli obtížím, s nimiž se potýkají při navigaci v roztříštěných systémech, které v současnosti existují, a proto, jak by takové systémy mohly být vylepšeny, aby se zlepšila interoperabilita mezi místními/regionálními a mezinárodní výzkumná infrastruktura.
Autoři by rádi poděkovali společnostem AXIES a JaLC za pomoc při realizaci Persistent Identifiers for Open Science v Japonsku (a Asii a Tichomoří), JST za laskavé poskytnutí místnosti pro tuto událost a všem pozvaným řečníkům. Všechny prezentace z akce byly nahrány do komunity Zenodo společnosti DataCite a jsou přístupné z webu angličtina or japonský stránka události.
Mezinárodní symposium o datové vědě 2023
Důležitost obou PID a propojení mezi místními a globálními výzkumnými infrastrukturami byly také zdůrazněny v sekci Open Science and The FAIR Principles: Why, What, and How, kterou autoři společně s japonskými kolegy svolali dne 13. prosince 2023. 3 z DSWS-2023. Více než 100 lidí z celého světa se připojilo k zasedání osobně a virtuálně, aby si vyslechli následujících šest přednášek se zaměřením na přijetí PID jako způsob, jak učinit vědu otevřenější a FÉRIJŠÍ, včetně konkrétních iniciativ od ORCID a DataCite.
- Nemůžete otevřít vědu, aniž byste se zavázali k PID - Estelle Cheng (ORCID) a Rorie Edmunds (DataCite)
- Principy otevřené vědy a FAIR v Indonésii – Hermin Triasih a kol. (Národní agentura pro výzkum a inovace)
- IRINS: Building FAIR Research Information System v Indii – Kannan Palavesam (centrum informační a knihovnické sítě)
- Pokročilá architektura identifikátorů pro umožnění principu FAIR: Global Open Identifier – Jia Liu a kol. (Informační centrum počítačové sítě)
- Rozvoj politiky otevřené vědy v Japonsku: Význam mezisektoru balancujícího mezi shora dolů a zdola nahoru – Kazuhiro Hayashi (Národní institut pro politiku vědy a technologie)
- Tvorba FAIR Scale – Erik Schultes & Barbara Magagna (GO FAIR Foundation a Leidenské akademické centrum pro výzkum drog)
Z těchto případových studií se účastníci dozvěděli různé způsoby, jakými země a komunity podporují otevřenou vědu a principy FAIR – vše od budování místních registrů PID, národních systémů pro správu informací o výzkumu a národních úložišť dat až po vývoj rámců napříč komunitami – kde PID pro lidi (např. ORCID iD), výstupy výzkumu (např. DOI) a výzkumné organizace (např. ID ROR) jsou hlavními součástmi základní výzkumné infrastruktury.
Ze zasedání vyplynulo jasné poselství, že propojování PID přidělených různým výzkumným subjektům je životně důležité a posouvá vědu na národní i mezinárodní úrovni směrem k větší SPRAVEDLNOSTI a otevřenosti.
Často jsou národně vyvinutá řešení katalyzátorem takové otevřené a FAIR vědy v rámci zemí. Rozvoj těchto řešení však může být obtížné dosáhnout pouze prostřednictvím hnutí na nejnižší úrovni a nejúspěšnější vnitrostátní přístupy jsou obvykle jak shora dolů, tak zdola nahoru, přičemž vnitrostátní politika v oblasti vědy a techniky pak zajišťuje propojení s globálními řešeními.
